Psoas: často přehlížený sval v souvislosti s bolestí zad

Bolest zad patří mezi nejčastější obtíže dnešní doby a často za ní nestojí jen „špatné sezení“. Jedním z méně známých faktorů může být psoas – hluboký sval, který propojuje páteř a kyčle a ovlivňuje napětí v bedrech i pohyb.

Úvod

Bolest zad je velmi častý problém, se kterým se v průběhu života setká většina lidí. Často bývá spojována především se sedavým způsobem života a nedostatkem pohybu, ve skutečnosti se však na jejím vzniku většinou podílí kombinace více faktorů. Jedním z nich může být i psoas – hluboký sval, který propojuje páteř s dolními končetinami a podílí se na držení těla i pohybu. V tomto článku se zaměříme na jeho funkce, souvislost s bolestí zad a také na to, jak ho může ovlivnit metoda TRE.

Psoas: spojnice mezi páteří a kyčlemi 

Iliopsoas (bedrokyčlostehenní sval) je hluboký svalový komplex, který se skládá ze dvou částí – m. psoas major a m. iliacus. Začíná v oblasti bederní páteře a vnitřní strany pánve a upíná se na stehenní kost. Díky tomuto průběhu funguje jako důležitá spojka mezi trupem a dolními končetinami.

Podílí se především na zvednutí nohy v kyčli a stabilizaci trupu při pohybu. Může se také podílet na předním náklonu pánve a ovlivňovat tak nastavení bederní páteře. Psoas je důležitý při běžných denních činnostech, jako je chůze, běh nebo vstávání ze sedu.

Jak vzniká bolest

Bolest spojená s psoasem často nevzniká přímo v něm, ale skrze jeho vliv na okolní struktury. Zvýšené napětí psoasu může ovlivnit nastavení pánve a bederní páteře, což způsobuje nerovnoměrné zatížení obratlů, kloubních spojení a zádových svalů. Tyto struktury se mohou přetěžovat, což vyvolává napětí nebo bolest.

Změněná funkce psoasu může ovlivnit koordinaci stabilizačního systému trupu. Tělo pak zapojuje jiné svaly, které nejsou určeny pro dlouhodobou stabilizaci, což rovněž může vést k přetížení a bolesti.

,,Ne každý zkrácený nebo oslabený psoas však automaticky způsobuje bolest. Rozhodující je vždy celkový kontext pohybu a zatížení.’’

Dlouhé sezení nebo statické polohy mohou vést ke zvýšenému napětí v oblasti psoasu. To může ovlivnit pohyblivost kyčlí a projevit se pocitem tuhosti nebo napětí v bedrech. Tělo si na tyto podmínky může postupně adaptovat, což může ovlivnit způsob, jakým se svaly zapojují při pohybu.

Další faktory bolesti zad

Psoas je jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat vznik bolesti zad, ale většinou nejde o jedinou příčinu. Bolest zad je typicky multifaktoriální problém.

Významnou roli hraje stres, zejména dlouhodobý. Ten souvisí s propojením psychické a fyzické stránky člověka, často označovaným jako psychosomatika. Stresová reakce může zvyšovat svalové napětí a přispívat k bolesti zad i dalších částí pohybového aparátu.

Dalším důležitým faktorem je nedostatek pohybu a dlouhodobé statické zatížení, například při sedavém zaměstnání. Pohybová variabilita je pro zdraví páteře klíčová.

Dlouhé sezení neovlivňuje jen svaly, ale i celkový metabolismus těla. Postupně může docházet ke změnám v hladině cukru v krvi a ke snížení aktivity svalů dolních končetin (Novotný, 2025). Nejde ale o okamžitý efekt, spíše o důsledek dlouhodobého sedavého režimu.

Kdy zpozornět při bolesti zad

Bolest zad ve většině případů není nebezpečná, i když může být nepříjemná a měla by se řešit. Nejčastěji souvisí s přetížením pohybového aparátu nebo nedostatkem pohybu. Existují však situace, kdy je vhodné vyhledat odborníka (praktického lékaře či neurologa).

Zpozornět je vhodné zejména v případě, že se objeví některý z následujících varovných příznaků:

• bolest, která se výrazně zhoršuje v noci
• nevysvětlitelná ztráta síly v dolních končetinách
• poruchy citlivosti (brnění, necitlivost) v oblasti rozkroku nebo nohou
• potíže s kontrolou močení nebo stolice
• nevysvětlitelná ztráta hmotnosti nebo celková výrazná únava

Projevy slabého nebo zkráceného psoasu

Mezi typické projevy patří:

• Bolest v bedrech – vzniká přetížením psoasu a dalších svalů a kloubů v bederní oblasti.
• Omezené zanožení kyčle – zkrácený psoas brání volnému pohybu nohy dozadu.
• Oslabená flexe kyčle – při oslabení psoasu je obtížné zvednout nohu před sebe.
• Tah v tříslech – pocit napětí nebo tahu v přední části kyčle při pohybu.
• Zhoršení příznaků při sezení – dlouhé sezení drží psoas v zkrácené pozici, což zvyšuje napětí a bolest.

Jak si psoas otestovat v praxi

Lehněte si na záda a přitáhněte si jednu ohnutou nohu k hrudníku. Druhou nohu nechte volně nataženou na podložce.

Pokud se druhá noha začne zvedat od podložky nebo ji nelze udržet uvolněně dole, může to ukazovat na zvýšené napětí flexorů kyčle, včetně psoasu.

Je však důležité vnímat tento test pouze jako orientační, protože do výsledku se zapojují i další svaly a struktury v oblasti kyčle a bederní páteře.

Pokud test naznačuje zvýšené napětí v této oblasti, může být vhodné zaměřit se jak na uvolnění, tak na aktivaci a posílení. Každému může vyhovovat něco trochu jiného – někomu pomůže spíš uvolnění, jinému naopak aktivace a posílení.

Uvolnění a protažení iliopsoasu

Pro uvolnění přední strany kyčle lze využít například pozici výpadu. Zadní noha zůstává vzadu, přední je pokrčená a pánev je jemně podsazená.

Cílem je cítit jemné protažení v oblasti třísla a přední strany kyčle, nikoliv bolest nebo tah v bedrech. V pozici vydržte přibližně 20–30 sekund a poté vyměňte strany.

Pokud se během cvičení objevuje bolest v bedrech nebo nepříjemný tah, je vhodné zmenšit rozsah pohybu nebo intenzitu.

Posilování iliopsoasu

Některým lidem může kromě uvolnění více pomoci zaměřit se na aktivaci a posílení iliopsoasu. Níže uvádíme několik variant – od jednodušších po náročnější.

Na videu můžete vidět progresi cviků zaměřených na posílení iliopsoasu, od jednodušších variant až po náročnější. Níže najdete konkrétní popis, jak jednotlivé cviky správně provádět.

Mezi jednodušší varianty patří cvičení vleže na zádech, kdy si můžete dát odporovou gumu kolem nártů a střídavě přitahovat jednu nohu k břichu a poté druhou.

Další možností je cvičení ve stoje, kdy zvednete koleno přibližně do 90° flexe v kyčli a pohyb provádíte kontrolovaně směrem nahoru i dolů. Tato varianta klade větší nároky na stabilitu trupu a koordinaci.

Náročnější variantou je provádění cviku v kleče, kde je vhodné se zpočátku přidržovat opory (např. tyče nebo zdi). Ještě vyšší náročnost představuje provedení v předklonu trupu.

Cviky lze provádět přibližně 4–5krát s krátkou výdrží (např. kolem 5 sekund), ve 2–3 sériích. Důležité je řídit se vnímáním vlastního těla, zvolit si odpovídající obtížnost a postupně ji zvyšovat.

„Stejně jako u protažení platí, že vhodná varianta se může lišit podle konkrétního člověka a jeho aktuálního stavu.“

Jak TRE ovlivňuje hluboké svaly

TRE (Tension & Trauma Releasing Exercises) je metoda založená na jednoduchých pohybech, které vedou k únavě svalů a následné aktivaci přirozené třesové reakce těla. Tento třes vzniká mimo naši volní kontrolu a představuje reflexní odpověď nervového systému. Často se uvádí, že se může objevovat i v oblasti psoasu.

Při cvičení TRE se zapojují především hluboké svaly trupu a kyčlí, včetně psoasu, svalů na vnitřní straně stehen a dalších stabilizačních struktur (Munden, 2015) . U některých lidí může tento proces vést ke snížení svalového napětí a celkovému pocitu uvolnění.

,,TRE může pomoci uvolnit napětí v oblasti kyčlí a hlubokých svalů, včetně psoasu.’’

Jak s TRE začít

Ze začátku je vhodné absolvovat několik sezení s certifikovaným instruktorem, kde se člověk naučí třes bezpečně aktivovat, vnímat a regulovat. Jedno sezení obvykle trvá 60–90 minut.

Po přibližně 2 lekcích už si většina lidí dokáže TRE vyzkoušet i samostatně doma. Pro větší jistotu a lepší vnímání vlastního těla se ale často doporučuje absolvovat 5-7 setkání.

Závěr

Psoas je sval, který často zůstává mimo pozornost, i přesto, že ovlivňuje napětí trupu a kyčlí při každodenním pohybu. Jeho vliv na bolest zad není přímý ani jediný, ale může být jedním z přispívajících faktorů.

Metoda TRE je jedním z přístupů, které pracují s celkovým svalovým napětím v těle, včetně psoasu. Využívá přirozené regulační mechanismy nervového systému k postupnému uvolnění svalového tonu, a tím může nepřímo přispět ke zklidnění této oblasti.

TRE je možné vyzkoušet online nebo osobně v Brně, a to formou individuálních i skupinových lekcí.

Zdroje:

NOVOTNÝ, Michal. Za hranice odolnosti: jak propojit tělo, mysl a výkon. V Praze: Vyšehrad, 2025. ISBN 978-80-267-3288-4.
Munden, K. (2015) The psoas muscle the “hidden prankster”. Available at: www.katemunden.com/psoas-muscle/