
Kolem cvičení TRE (Trauma & tension releasing exercises) existuje spousta předsudků. Hlavně kvůli tomu, že společnost asociuje třes s nemocemi, záchvaty atd. Doopravdy třes může vznikat ze spousty důvodů, a my si v tomto článku představíme ty nejčastější z nich.
Třes je neúmyslný rytmický pohyb svalů, který může postihnout končetiny, trup, hlavu i hlasivky a odborně se nazývá tremor. Může se objevit zcela nečekaně, často ještě dříve, než si uvědomíme proč.
Chvění, třesavka, třepot, záškuby, cukání, nekontrolovatelné samovolné pohyby, klepání rukou nebo nohou i tremor se často objevují jako symptomy mentálních poruch. Jedná se například o úzkostné poruchy, post-traumatickou stresovou poruchu nebo sociální fóbií. Dále se třes může vyskytnout i při vysokém stresu, únavě nebo rozčílení. Psychogenní třes můžete poznat také tak, že se většinou zmírní, pokud odvedete pozornost jinam.
Odtud také pramení předsudky spojené s cvičením TRE. Avšak i přes to, že se s třesem setkáváme často právě v tomto kontextu, nesmíme zapomínat, že to nemusí být jediná jeho příčina, a ne každý třes je špatné znamení.
Tento neurogenní třes může být vyvolaný TRE cvičením úmyslně, ale také může přijít sám. A to například po prožití určité traumatické události. (Více v článku „Proč se zvířata třesou a my ne?“)
Jde o protiklad třesu jako symptomu nemoci. Není součástí patologie, ale součásti mechanismu, který jí napravuje. Naše tělo používá tento mechanismus, aby uvolnilo přebytečné napětí a navrátilo se do rovnovážného stavu.
Některé studie poukazují na to, že pokud tělu zabráníme se po traumatické události třást, má událost mnohem větší šanci zanechat dlouhodobé následky.
Dle medicíny může třes nastat ze spousty fyziologických důvodů. Ty se kterými se můžete potkat nejčastěji, si představíme.
Může se jednat například o reakci těla na chlad, kdy nervová soustava vyvolá třes v celém těle a proměňuje tak energii na teplo.
Když je nám zima, třeseme se v celém těle, a mimo to také zatneme čelist a končetiny.
Třes se může objevit i při různých stresových situacích – ať už jde o pozitivní stres (eustres), nebo negativní stres (dystres). Stresové hormony totiž zvyšují citlivost nervového systému, a tak se může objevit krátkodobý třes.
Příkladem eustresu může být dojetí, láska nebo jiné silné emoce, zatímco dystres vyvolává třeba čekání na zkoušku, samotná zkouška, pracovní tlak nebo důležité životní události (například svatba, stěhování či vystoupení na veřejnosti). Tento třes většinou není nebezpečný, ale stojí za pozorování, zejména pokud se opakovaně objevuje.
Dále také vidíme třes u člověka s nízkou hladinou krevního cukru – hypoglykémií. Ta často nastává například u diabetiků, kteří se léči inzulínem. Pokud si vezmou léku víc než je potřeba, klesne jím hladina cukru a začnou se potit a třást.
Třes končetin se často vyskytuje u lidí s Parkinsonovou chorobou, nejčastěji u starších osob. Projevuje se hlavně v klidovém stavu, zejména v oblasti horních končetin, a často začíná na dominantní ruce, tedy té, která je v každodenním životě více zatížená. Jakmile se člověk pohne, třes ustává.
Protikladem Parkinsonova třesu je potom třes rukou pouze v pohybu. Ten se vyskytuje při poškození mozečku. K poškození může dojít například po úrazu, mozkovém nádoru, krvácení do mozku nebo při degeneraci.
V tomto videu můžeme vidět jak medici využívají tento třes k diagnóze poruchy mozečku. A to díky tomu, že se jeho intenzita zvyšuje při cíleném pohybu:
Potkat tremor v medicíně můžeme i jako jeden z abstinenčních příznaků, například u alkoholiků. Typickým projevem je třes rukou. V tomto kontextu ho nazýváme Delirium tremens. Zmiňovaný třes nastává z důvodu, že alkoholici jsou zvyklí alkoholem své tělo tlumit a po vysazení alkoholu je nervový systém nadměrně přestimulovaný. To se projevuje silným třesem až záchvaty připomínající záchvaty epileptické. U lidí trpících závislosti na alkoholu potkáme ještě tremor způsobený jaterním selháním.
Nejsilnější je 24-48h po posledním užití návykové látky – alkoholu.
Nemoc, kde je hlavní symptom třes nazýváme esenciální tremor. Typicky se jedná o třes horních končetin a projevuje se v klidu. Tento typ tremoru může být dědičný a zajímavostí je, že lidé s touto poruchou často žijí déle. Tento třes mizí po požití alkoholu, tudíž spousta lidí, touto chorobou postižená, má sklon ke konzumaci alkoholu.
O třesu při Parkinsonově chorobě a poškození mozečku, které jsou častější ve starším věku, jsme si už řekli. Je však dobré vědět, že třes může souviset i s jinými neurologickými onemocněními, například s roztroušenou sklerózou, nebo se může objevit po mozkové mrtvici.
Příčinou třesu ale nemusí být vždy závažné onemocnění. Může ho vyvolat také hormonální nerovnováha (například porucha funkce štítné žlázy nebo příštítných tělísek), nedostatek minerálů, jako je hořčík či vápník, nebo i lehká dehydratace. Starší lidé totiž často méně pociťují žízeň, svaly jsou pak hůře prokrvené a rychleji se unaví.
Třes mohou vyvolávat i užívané léky – někdy hned na začátku léčby, jindy až po delší době, kdy se účinné látky v těle nahromadí. Častěji se s tím setkáváme u některých léků na psychiku (například antidepresiv), léků ovlivňujících nervový systém (např. některá antiepileptika), hormonální léčby nebo u stimulujících látek s kofeinovým účinkem. Riziko se zvyšuje zejména při kombinaci více léků najednou.
Proto se vždy vyplatí číst příbalové letáky a v případě potíží se poradit s lékařem, zda je potřeba léčbu upravit.

Tento třes napadá spoustu lidí jako první, avšak není ani zdaleka nejčastější. Proto si ho také představujeme až u konce. Jedná se o třes u lidí trpících epilepsií.
Ti zažívají spoustu druhů záchvatů – jako například ten absenční, kdy úplně přestanou vnímat okolí a jakoby zamrznou. Ten který všichni znají se však projevuje ztrátou vědomí, tremorem a křečemi.
V neposlední řadě si zmíníme třes, který je způsobený nadměrnou zátěží na svalovou soustavu. Projeví se například na konci dlouhého tréninku v posilovně.
Nebo pokud provozujeme tzv. izometrická cvičení, kdy držíme dlouho jednu polohu. Tato cvičení se používají i při metodě TRE, kdy pomáháme navodit stav třesu pomocí únavy svalů pomocí izometrických cvičení.
TRE třes a třes při posilování má však své rozdíly!
Je dobré vědět, kdy se u třesu vyplatí konzultace s lékařem. Pokud u sebe nebo u ostatních, včetně dětí, pozorujete jen mírný a neomezující třes, většinou není důvod k obavám. Pomoci může napít se, odpočinout si, protáhnout se nebo si lehce zacvičit.
Velký význam má obecně také sebereflexe – vnímání vlastního těla a jeho reakcí. Při výskytu třesu je lepší zůstat v klidu a sledovat, co se děje, protože panika a stres mohou třes ještě zesílit. To platí pro všechny druhy i intenzity třesu.
Aby bylo snazší sledovat, co třes vyvolává, můžete si vést příznakový deník – zapisujte si, v jakých situacích se třes objevil, jak dlouho trval a jestli byly přítomné nějaké další příznaky. Tyto poznámky mohou být velmi užitečné při konzultaci s praktickým lékařem, neurologem nebo endokrinologem.
Odbornou pomoc vyhledejte zejména tehdy, pokud vás třes výrazně omezuje v běžných denních činnostech (například při nalévání vody, oblékání nebo psaní) nebo pokud se jeho intenzita zhoršuje.
Jak jsme si dnes ukázali, třes nemusí být posel špatných zpráv. Kromě třesů, které jsou příznakem nějakých nemocí, ať už psychických nebo fyzických, existují i neutrální druhy třesu. Například třes způsobený fyzickou zátěží funguje jako ukazatel, že jsme dostatečně zatížili svaly, a nemá negativní následky.
Dále jsme si popsali i třes pozitivní. Jedná se o neurogenní tremor, který naše tělo používá jako prevenci před dlouhodobými následky traumatu a stresu. Tento stav se dá vyvolat i úmyslně – a to pomocí TRE cvičení.
Pokud si chcete vyzkoušet třes při TRE, můžete se objednat na online lekci TRE nebo osobně v Brně.