Jak stres ničí zdraví a tipy, jak s ním úspěšně bojovat

Stres je slovo, které nás provází celým životem. Když ho slyšíme, obvykle si představujeme jeho negativní aspekty, jako jsou konkrétní obtíže, frustrace nebo trápení. Při dlouhodobě neřešeném chronickém stresu mohou tyto problémy vyústit do řady psychosomatických a civilizačních onemocnění. Naštěstí lze těmto stavům úspěšně předcházet a naopak využívat pozitivní energetizující a motivující aspekty stresu ve svůj prospěch. Prvním krokem k vědomé práci se stresem je jeho poznání.

Co je stres a jak nás ovlivňuje?

Stres je přirozenou, leč často nepříjemnou reakcí organismu na jakoukoliv výzvu nebo zátěž. Může být vyvolán různými faktory (tzv. stresory), jako jsou práce, vztahy, finanční problémy nebo zdravotní potíže. Když mozek vyhodnotí situaci jako potenciálně ohrožující, spustí sérii fyziologických změn, které nás připravují na její zvládnutí. Tyto reakce jsou známy pod heslem „fight or flight”, tedy  „útok nebo útěk”. Když ze situace není možné utéct, a zároveň se zdá, že s ní nemá cenu bojovat, přidává se k nim ještě třetí reakce “freeze” –  ztuhneme jako ještěrka a doufáme, že nás pak nebezpečí obejde.

Stres můžeme dělit podle délky jeho trvání do dvou hlavních kategorií: na krátkodobý a dlouhodobý.

• Krátkodobý stres je okamžitou reakcí organismu na nečekanou situaci nebo hrozbu. Může být velmi intenzivní a v extrémních případech může dokonce vést až ke ztrátě paměti. Obecně je tento druh stresu užitečný, protože nás motivuje a zvyšuje naši výkonnost. 
• Dlouhodobý stres nastává, když jsme působení stresorů vystaveni po dobu týdnů, měsíců až let. Když našemu tělu začnou docházet zdroje, mluvíme o stresu chronickém. Tento typ stresu mívá vážné zdravotní následky psychického i fyzického charakteru.

Kromě délky trvání můžeme stres klasifikovat také dle jeho kvality na eustres nebo distres.

• Eustres je „dobrý” stres, který nás motivuje a dodává nám energii. Pomáhá nám dosahovat našich cílů a zlepšovat naše dovednosti. Zažíváme jej v průběhu situací, které máme pod kontrolou a jsme schopni je zvládnout, například před zkouškou nebo pracovním pohovorem. 
• Distres je naopak „špatný” stres, který nás oslabuje a vyčerpává. Často vede k pocitu bezmoci a při dlouhodobém trvání může způsobit vážné zdravotní potíže. Bývá spojen s negativními událostmi, jako jsou ztráta zaměstnání, rozchod nebo vážná nemoc.

Proč zažíváme stres?

Stres může mít mnoho příčin. To, co je pro jednoho člověka banální, může být pro druhého silným stresovým spouštěčem. Obecně je stres důsledkem kombinace vnitřních a vnějších faktorů, které na nás každodenně působí. Díky jejich odhalení dokážeme porozumět charakteru zátěžové situace, kterou prožíváme, a na základě toho zvolit účinné strategie boje proti stresu a jeho nežádoucím projevům.  

Vnitřní faktory stresu vycházejí z našich myšlenek a pocitů. Jsou úzce spojeny s naším osobním nastavením, temperamentem a životními zkušenostmi. Ohroženi jsou zejména perfekcionisté trpící frustrací z nedosažitelnosti přehnaně vysokých cílů a nároků na sebe a své okolí nebo lidé, kteří mají tendenci soustředit se na negativa a vidět svět černě. Také naše fyzické zdraví hraje významnou roli v tom, jak na stres reagujeme. Nedostatek spánku, špatná výživa nebo chronické zdravotní potíže zpravidla oslabují naše schopnosti adaptace a podávání výkonů. 

Vnější faktory mají naopak kořeny v našem okolí a v situacích, ve kterých se nacházíme. Mohou zahrnovat životní události, vztahy nebo prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme. Na rozdíl od svých předků jsme vystaveni více vnějším stresorům, které se dlouhodobě a plíživě vtírají do našich životů. Mnohé z nich přitom ještě před pár desetiletími vůbec neexistovaly. K celosvětovým a společenským událostem posledních let přičtěte vliv sociálních sítí, nestabilitu ekonomiky a trhu, zvyšující se pracovní nároky, které se dají jen těžko sladit s idylickým rodinným a sociálním životem. Vyjde vám, že udržet se v zenu nemusí být vůbec snadné.

Jak se stres projevuje? 

Přestože je skupina stresujících podnětů velmi rozsáhlá a různorodá, tělo na ně reaguje dle neměnného scénáře. Při působení stresujících faktorů iniciuje náš mozek změnu hormonální produkce a zvýšení hladiny adrenalinu a noradrenalinu v krvi. Zároveň předá řízení řady fyziologických funkcí do rukou sympatiku – části autonomního nervového systému, připravujícího tělo k akci. Organismus se tak přepne z klidového stavu do módu, kdy je připraven podávat výkony. Po odeznění tíživého stresoru se funkce sympatiku upozadí a začne opět pracovat v rovnováze se svým protějškem – parasympatikem. Tělo i mysl se regenerují a nabírají energii pro další využití.

Aby stres vystupoval jako dobrý sluha, je potřeba aby byl objem a charakter překážek přijatelný a stimulativní. V případě dlouhodobého chronického stresu je zátěž příliš vysoká a její důsledky se začnou projevovat na fyzické, psychické i sociální úrovni. 

Mezi nejčastější tělesné projevy stresu patří únava a poruchy spánku. Neustálý stav napětí člověka postupně vyčerpává a často mu přitom paradoxně brání nabrat síly pomocí vydatného odpočinku. Změny v energetickém toku orgánových soustav mají za následek zažívací potíže, imunologické problémy nebo svalové napětí a bolesti. Neregulovaná hormonální nerovnováha může vést v dlouhodobém horizontu až k civilizačním nemocem jako jsou kardiovaskulární problémy nebo cukrovka. 

Na mentální a emocionální úrovni se stres projevuje zvýšenou úzkostností a nervozitou. Častý je pocit přetížení a ztráty kontroly. Lidé ve stresu více zapomínají, mají potíže s koncentrací nebo zklouzávají k negativismu a černým myšlenkám. Chronický stres je významným faktorem vzniku depresivní poruchy nálady a syndromu vyhoření. Tělo a duše jsou propojeny a proto napětí v jednom způsobuje tenzi v druhém.

Jak se se stresem vypořádat

Každý z nás se se zátěží vypořádává jinak, vždy je ale dobré mít u toho na paměti několik obecných zásad. 

• Pravidelná fyzická aktivita je jedním z nejlepších a nejúčinnějších způsobů zvládání a předcházení stresu. Díky uvolňování endorfinů je pohyb přírodním lékem proti zhoršené náladě obecně. Pár desítek minut cvičení týdně navíc stačí k celkovému upevnění zdraví. 
• Meditace, hluboké dýchání a další relaxační techniky jsou skvělým nástrojem uvolnění těla a pročištění mysli. Nejde přitom o snahu vypnout své myšlenky a rozbouřené pocity. Právě naopak, meditační techniky umožňují lépe se na své tělo a svůj duševní život soustředit, začít jim rozumět a přemýšlet nad nimi. 
• Vyvážená a zdravá strava významně ovlivňuje naši schopnost zvládání stresu. Konzumace potravin bohatých na vitamíny, minerály a antioxidanty podporuje tělo v boji s nežádoucími účinky jakékoliv zátěže. Naopak nadměrný příjem kofeinu nebo alkoholu může její sekundární příznaky ještě zhoršit. 
• Účinným bojovníkem proti stresu jsou také bylinné čaje a volně prodejná léčiva. Na rozdíl od léků na předpis mají výrazně méně vedlejších účinků, a kromě úlevy od stresu mají řadu dalších zdravotních přínosů, jako jsou antioxidační vlastnosti a podpora imunitního systému. 
• Nedostatek spánku také zvyšuje úroveň stresu a má negativní vliv na odolnost těla i mysli při zvládání nároků každodenního života. Evoluce nás touto bezbrannou fází denního rytmu nevybavila náhodou! Kvalitní odpočinek je blahodárným zdrojem celkové psychické i fyzické pohody. Zřizuje náš emoční, imunitní i metabolický systém. 
• Sdílení problémů a obav s přáteli nebo rodinou je rovnež velmi účinným způsobem snížení psychické zátěže. Každý z nás se potřebuje občas vypovídat, pocítit emocionální oporu nebo vidět situaci z jiné perspektivy. Žádná z výše uvedených alternativ by však neměla nahrazovat intervenci odborníka, pokud je potřeba! Nebojte se požádat o pomoc. Jestli se stres stává nezvládnutelným a zasahuje do vašeho každodenního fungování, je to impulzem pro vyhledání terapeutické pomoci. 

Závěr: péče a respekt vůči stresu

Stres je přirozenou a neoddělitelnou součástí života. Je to katalyzátor, který reorganizuje tok energie v našem těle a podporuje tak fungování kognitivních a fyziologických funkcí, potřebných pro zvládání každodenních i krizových situací. Když se stane chronickým, může mít vážné dopady na naše zdraví. Proto je důležité naučit se stres zvládat a účinně předcházet jeho negativním efektům. Zkusme se na chvíli zastavit a naslouchat si, věnovat pozornost signálům, které nám naše tělo a mysl vysílají a reagovat na ně s respektem a péčí. Vždy se dá o sebe pečovat o trochu víc, či už jde o způsob stravování, odpočinku nebo pohybu. Naše tělo a mysl nás za to odmění.