
Stres je slovo, které nás provází celým životem. Když ho slyšíme, obvykle si představujeme jeho negativní aspekty, jako jsou konkrétní obtíže, frustrace nebo trápení. Při dlouhodobě neřešeném chronickém stresu mohou tyto problémy vyústit do řady psychosomatických a civilizačních onemocnění. Naštěstí lze těmto stavům úspěšně předcházet a naopak využívat pozitivní energetizující a motivující aspekty stresu ve svůj prospěch. Prvním krokem k vědomé práci se stresem je jeho poznání.
Stres je přirozenou, leč často nepříjemnou reakcí organismu na jakoukoliv výzvu nebo zátěž. Může být vyvolán různými faktory (tzv. stresory), jako jsou práce, vztahy, finanční problémy nebo zdravotní potíže. Když mozek vyhodnotí situaci jako potenciálně ohrožující, spustí sérii fyziologických změn, které nás připravují na její zvládnutí. Tyto reakce jsou známy pod pojmem „fight or flight”, tedy „útok nebo útěk”. Když ze situace není možné utéct, a zároveň se zdá, že s ní nemá cenu bojovat, přidává se k nim ještě třetí reakce “freeze” – ztuhneme jako ještěrka a doufáme, že nás pak nebezpečí obejde.
Stres můžeme dělit podle délky jeho trvání do dvou hlavních kategorií: na krátkodobý a dlouhodobý.
Kromě délky trvání můžeme stres klasifikovat také dle jeho kvality na eustres nebo distres.
Stres může mít mnoho příčin. To, co je pro jednoho člověka banální, může být pro druhého silným stresovým spouštěčem. Obecně je stres důsledkem kombinace vnitřních a vnějších faktorů, které na nás každodenně působí. Díky jejich odhalení dokážeme porozumět charakteru zátěžové situace, kterou prožíváme, a na základě toho zvolit účinné strategie boje proti stresu a jeho nežádoucím projevům.
Vnitřní faktory stresu vycházejí z našich myšlenek a pocitů. Jsou úzce spojeny s naším osobním nastavením, temperamentem a životními zkušenostmi. Ohroženi jsou zejména perfekcionisté trpící frustrací z nedosažitelnosti přehnaně vysokých cílů a nároků na sebe a své okolí nebo lidé, kteří mají tendenci soustředit se na negativa a vidět svět černě. Také naše fyzické zdraví hraje významnou roli v tom, jak na stres reagujeme. Nedostatek spánku, špatná výživa nebo chronické zdravotní potíže zpravidla oslabují naše schopnosti adaptace a podávání výkonů.
Vnější faktory mají naopak kořeny v našem okolí a v situacích, ve kterých se nacházíme. Mohou zahrnovat životní události, vztahy nebo prostředí, ve kterém žijeme a pracujeme. Na rozdíl od svých předků jsme vystaveni více vnějším stresorům, které se dlouhodobě a plíživě vtírají do našich životů. Mnohé z nich přitom ještě před pár desetiletími vůbec neexistovaly. K celosvětovým a společenským událostem posledních let je potřeba přičíst vliv sociálních sítí, nestabilitu ekonomiky a trhu, zvyšující se pracovní nároky, které se dají jen těžko sladit s idylickým rodinným a sociálním životem. Vyjde vám, že udržet se v zenu nemusí být vůbec snadné.
Přestože je skupina stresujících podnětů velmi rozsáhlá a různorodá, tělo na ně reaguje dle neměnného scénáře. Při působení stresujících faktorů iniciuje náš mozek změnu hormonální produkce a zvýšení hladiny adrenalinu a noradrenalinu v krvi. Zároveň předá řízení řady fyziologických funkcí do rukou sympatiku – části autonomního nervového systému, připravujícího tělo k akci. Organismus se tak přepne z klidového stavu do módu, kdy je připraven podávat výkony. Po odeznění tíživého stresoru se funkce sympatiku upozadí a začne opět pracovat v rovnováze se svým protějškem – parasympatikem. Tělo i mysl se regenerují a nabírají energii pro další využití.
Aby stres vystupoval jako dobrý sluha, je potřeba aby byl objem a charakter překážek přijatelný a stimulativní. V případě dlouhodobého chronického stresu je zátěž příliš vysoká a její důsledky se začnou projevovat na fyzické, psychické i sociální úrovni.
Mezi nejčastější tělesné projevy stresu patří únava a poruchy spánku. Neustálý stav napětí člověka postupně vyčerpává a často mu přitom paradoxně brání nabrat síly pomocí vydatného odpočinku. Změny v energetickém toku orgánových soustav mají za následek zažívací potíže, imunologické problémy nebo svalové napětí a bolesti. Neregulovaná hormonální nerovnováha může vést v dlouhodobém horizontu až k civilizačním nemocem jako jsou kardiovaskulární problémy nebo cukrovka.
Na mentální a emocionální úrovni se stres projevuje zvýšenou úzkostností a nervozitou. Častý je pocit přetížení a ztráty kontroly. Lidé ve stresu více zapomínají, mají potíže s koncentrací nebo sklouzávají k negativismu a černým myšlenkám. Chronický stres je významným faktorem vzniku depresivní poruchy nálady a syndromu vyhoření. Tělo a duše jsou propojeny a proto napětí v jednom způsobuje tenzi v druhém.
Každý z nás se se zátěží vypořádává jinak, vždy je ale dobré mít u toho na paměti několik obecných zásad.
Dalším účinným pomocníkem v boji se stresem je metoda TRE (Tension & Trauma Release Exercises), kterou vyvinul Dr. David Berceli při své práci s lidmi ve válečných zónách. Vypozoroval že ti, kteří se při stresových situacích třesou, ji zpětně lépe zpracovávají, než ti, kteří zůstávají bez pohybu. Podobný fenomén lze pozorovat i ve zvířecí říši, kde se většina savců po stresové situaci “vytřese”.
Na základě těchto poznatků tak sestavil sérii cviků/pozic, které tento třes dokážou vyvolat i zpětně a tím vracet naše tělo i mysl do homeostázy a zabraňovat tak problémům, pramenícím z dlouhodobého stresu.
Nejprve se třes aktivuje v oblasti velkého bederního svalu (m. psoas), který se během stresové reakce stahuje nejvíce a současně bývá chronicky ztuhlý vlivem sedavého zaměstnání. Jelikož však tenzi hromadíme i jinde, přesouvá se třes tam, kde je to potřeba. Pro někoho to může být například oblast ramen a zad, pro někoho naopak nohy a třísla. Tento třes bývá u každého odlišný, často se jedná o jemné chvění, které může plynule přejít ve viditelný třes. Není se však čeho bát – chvění lze kdykoliv zastavit a dopřát tělu odpočinek.
Ačkoliv je pro nás tento třes velmi přirozený a zdravý, je potřeba se naučit “správně třást” s certifikovaným instruktorem. To proto, abyste věděli, jak třes regulovat, jak ho zastavit a správně znovu aktivovat. Nejedná se ale o nic časově ani finančně náročného – k osvojení základů techniky stačí absolvovat jen jedno sezení, kde se cviky naučíte. Doporučuje se však těchto sezení navštívit 3-6, abyste si byli v metodě jisti a byla tak pro Vás efektivní. Dále už můžete TRE praktikovat kdekoliv sami.
Výhodou je, že k praktikování TRE není potřeba téměř žádné vybavení. V začátcích pouze podložka (v podobě karimatky či žíněnky), jelikož se cviky učí v pozici vleže. Po osvojení techniky se lze však třást i v sedě či ve stoje, což Vám umožňuje zahnat stres kdekoliv a kdykoliv.
Na lekci TRE můžete přijít osobně v Brně nebo se můžete připojit na online lekci – každý podle svých možností a preferencí. Dále si lze také vybrat, jestli chcete být na lekci sami, nebo chcete sezení skupinové. Poté, co si vyberete vhodný termín, stačí už jen vytvořit rezervaci a můžete se pustit do boje se stresem!