
Kortizol se v poslední době stal jedním z často skloňovaných témat v oblasti zdraví a životního stylu. Často se o něm mluví hlavně jako o „hormonu stresu“ a někdy získává téměř negativní nálepku. Pravdou ale je, že bez kortizolu by naše tělo nedokázalo správně fungovat. Tento hormon má v organismu řadu důležitých úloh a pomáhá nám zvládat každodenní zátěž.
Jakou roli tedy kortizol v našem těle skutečně hraje? A co se děje, když ho máme příliš mnoho nebo naopak málo? Právě na tyto otázky se podíváme v dnešním článku.
Kortizol bývá často označován jako „stresový hormon“, protože se podílí na reakci těla na náročné situace. Neznamená to ale, že je něco špatného – naopak. V krátkodobém horizontu nám pomáhá mobilizovat energii, reagovat na zátěž a přizpůsobit se změnám.
Na stresové reakci se kromě kortizolu podílí také adrenalin. Zatímco adrenalin funguje jako rychlý „alarm“, který připraví tělo na okamžitou reakci, kortizol pomáhá zvládat zátěž dlouhodoběji.

Kortizol vzniká v kůře nadledvin, což jsou malé žlázy uložené nad ledvinami. Jeho tvorba je řízena propojením mezi mozkem a nadledvinami. Tento systém se nazývá osa hypotalamus–hypofýza–nadledviny (HPA osa) a pomáhá tělu řídit reakci na stres. Když mozek vyhodnotí určitou situaci jako náročnou, vyšle signál k nadledvinám, které začnou kortizol vytvářet. Pokud dojde k narušení tohoto systému, může se změnit množství kortizolu, které tělo produkuje.
Kortizol ovlivňuje řadu procesů, které nám pomáhají každý den fungovat. Při zátěži například zvyšuje dostupnost glukózy, tedy rychle dostupné energie, kterou tělo využívá například při fyzické aktivitě nebo v náročné situaci. Pomáhá nám tak reagovat, soustředit se a přizpůsobit se změnám.
Jeho úkolem ale není pouze zvládat stres. Kortizol se podílí také na regulaci imunitního systému a pomáhá tlumit nadměrné zánětlivé reakce. Právě těchto účinků využíváme i v medicíně prostřednictvím kortikoidů – léků podobných kortizolu, které se používají například při léčbě zánětlivých nebo alergických onemocnění.
Problém nastává tehdy, když je organismus dlouhodobě vystaven stresu a dochází k narušení regulace stresového systému, jehož součástí je i kortizol. V takovém případě může negativně ovlivnit například koncentraci, náladu, spánek nebo schopnost regenerace.
,,Kortizol dělá mnohem víc než jen reaguje na stres. Pomáhá nám zvládat zátěž, nastartovat den a udržovat rovnováhu mezi energií, spánkem a imunitou.’’
Kortizol není v těle během dne stále na stejné úrovni. Jeho hladina se přirozeně mění podle našeho cirkadiánního rytmu – vnitřních hodin, které řídí například spánek a bdění.
Nejvyšší bývá obvykle ráno, kdy pomáhá tělu probudit se, zvýšit bdělost a nastartovat organismus po probuzení. Bez tohoto ranního vzestupu kortizolu by pro nás pravděpodobně bylo vstávání ještě náročnější.
Během dne jeho hladina postupně klesá a večer dosahuje nejnižších hodnot. Tělo se tak může zklidnit, zpomalit a připravit na spánek.

Jak už tedy víme, kortizol není problém sám o sobě. Naopak – krátkodobé zvýšení jeho hladiny je přirozenou reakcí těla, která nám pomáhá zvládnout náročnou situaci. Problém nastává až tehdy, když organismus zůstává dlouhodobě ve stresové pohotovosti a nemá dostatek prostoru pro regeneraci.
Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu může negativně ovlivnit například spánek, náladu, koncentraci nebo schopnost regenerace. Naopak snížená hladina kortizolu bývá často méně nápadná. Její projevy se mohou výrazněji objevit až ve chvíli, kdy je tělo vystaveno větší zátěži a nemá dostatečnou schopnost na ni reagovat (Horáková & Dušek, 2026).
,,Kortizol je náš pomocník při zvládání stresu. Pokud je ale tělo dlouhodobě v pohotovosti, může se z užitečné reakce stát problém.‘’
Jedním z možných důsledků dlouhodobého přetížení může být syndrom vyhoření – stav spojený s fyzickým i psychickým vyčerpáním. Nevzniká ze dne na den, ale postupně se rozvíjí při dlouhodobé zátěži bez dostatečné regenerace (Honzák et al., 2019).
Typickými projevy mohou být:
Vyhoření se může týkat například studenta, který dlouhodobě kombinuje vysoké nároky ve škole či práci s nedostatkem odpočinku, nebo zaměstnance, který opakovaně pracuje nad rámec svých možností bez prostoru pro regeneraci. Časem pak může docházet ke ztrátě energie, motivace i radosti z činností, které člověka dříve naplňovaly.
Zajímavé je, že člověk nemusí mít pocit, že je ve stresu. Může mít pocit, že „to zvládá“, fungovat na vysoký výkon a varovné signály si uvědomit až ve chvíli, kdy už tělo nemá dostatek rezerv.
Možná jste někdy zažili večer, kdy jste byli vyčerpaní, ale přesto jste nemohli usnout. Tělo bylo unavené, ale hlava stále „jela“. Jedním z důvodů může být zvýšená aktivace stresového systému, například při dlouhodobém stresu a s tím spojené vyšší hladině kortizolu.
Organismus tak zůstává v určité pohotovosti i ve chvíli, kdy by měl odpočívat. Usínání může trvat déle, spánek může být lehčí a probouzíme se snadněji během noci. Ráno pak můžeme mít pocit, že jsme sice spali dostatečně dlouho, ale přesto jsme si pořádně neodpočinuli.
Vzniká tak začarovaný kruh: stres zvyšuje aktivaci organismu, horší spánek snižuje schopnost regenerace a nedostatek odpočinku zvyšuje naši citlivost na další stres. Z tohoto kruhu pak může být náročné vystoupit.
Občas se můžeme setkat s tvrzením, že za přibírání může samotný kortizol a že vysoký kortizol „blokuje“ hubnutí. Tak jednoduché to ale není. Dlouhodobý stres však může hubnutí ovlivnit nepřímo – například tím, že zvyšuje chuť na sladká a energeticky bohatá jídla, zhoršuje spánek a snižuje energii na pohyb.
Při dlouhodobě zvýšené hladině kortizolu může tělo také snadněji ukládat energii do zásob, například ve formě tuku v oblasti břicha. Kortizol tedy není hlavní příčinou přibírání, ale může být jedním z faktorů, které celý proces ovlivňují.
Únava, horší spánek nebo přibírání na váze samy o sobě ještě neznamenají, že je jejich příčinou vysoká hladina kortizolu. Tyto obtíže mohou mít mnoho různých příčin, a proto je vždy důležité posuzovat je v širším kontextu.
Neexistuje jeden univerzální způsob, jak se stresem pracovat. Každému z nás může pomáhat něco jiného – někdo si odpočine při pohybu, jiný při procházce, koníčku nebo času stráveném s blízkými. Přesto existuje několik základních pilířů, které bychom neměli podceňovat:
V následující části se zaměříme na metodu TRE a na to, jaký vliv může mít na regulaci stresu a hladinu kortizolu.
,,Stres však není něco, čeho bychom se měli zbavit. V určité míře nás motivuje, posouvá a pomáhá nám růst. Klíčem je rovnováha mezi zátěží a regenerací (Kolář, 2021).’’
TRE (Tension & Trauma Releasing Exercises) je metoda založená na jednoduchých cvičeních, která mají pomoci uvolnit nahromaděné tělesné napětí. Využívá přirozený mechanismus organismu – mimovolní svalový třes, který se může objevit například po náročné nebo stresující situaci.
Možná jste to sami někdy zažili: po velkém stresu, když konečně přijde úleva, se vám začnou třást ruce nebo nohy. Nejde o projev slabosti, ale o přirozenou reakci těla, které postupně opouští stav pohotovosti. Právě tento proces se metoda TRE snaží vědomě podpořit a využít k uvolnění napětí.
Na začátku je vhodné naučit se TRE pod vedením certifikovaného instruktora, který pomůže se správným provedením cviků a naučí člověka vnímat reakce vlastního těla. Pro osvojení základů metody se obvykle doporučuje absolvovat přibližně 5–7 lekcí, po jejichž zvládnutí může člověk metodu dále praktikovat samostatně. Lekce lze absolvovat osobně v Brně i online.
Mezi uváděné přínosy této metody patří uvolnění tělesného napětí, zklidnění organismu a podpora regenerace. Pokud se tělo po zátěži lépe vrací do klidového stavu, může to podpořit celkovou regulaci stresové reakce. Jaký přímý vliv má TRE na hladinu kortizolu, je zatím předmětem dalšího výzkumu.
Kortizol není nepřítel, kterého bychom se měli snažit za každou cenu zbavit. Je to pomocník, který nám dodává energii, pomáhá zvládat náročné situace a udržuje v rovnováze řadu procesů v našem těle.
Nejde tedy o život bez stresu, ale o schopnost střídat období zátěže a regenerace. Protože stejně jako potřebujeme umět zapnout naplno, potřebujeme také naučit tělo znovu zpomalit a vypnout. Pomoci v tom mohou různé metody podporující zklidnění organismu, například TRE.
Chcete si vyzkoušet, jak může TRE pomoci právě vám? Rezervujte si své první setkání a udělejte první krok ke klidnějšímu tělu i mysli.