Třes těla: Kdy je normální a kdy může znamenat zdravotní riziko?

Třes si lidé často spojují hlavně s nemocemi a považují ho za něco negativního. Ve skutečnosti ale může mít mnoho různých příčin – od běžných reakcí těla až po závažnější onemocnění.

V tomto článku si proto ukážeme nejčastější důvody, proč se třes objevuje. Vysvětlíme si také, kdy jde o přirozenou reakci těla a kdy je naopak vhodné poradit se s lékařem. Krátce se podíváme i na metodu TRE, která pracuje s přirozeným třesem těla.

Třes těla: co to je?

Třes je neúmyslný rytmický pohyb svalů, který může postihnout končetiny, trup, hlavu i hlasivky a odborně se nazývá tremor. Může se objevit zcela nečekaně, často ještě dříve, než si uvědomíme proč.

Třes jako symptom psychické poruchy

Chvění, třesavka, třepot, záškuby, cukání, nekontrolovatelné samovolné pohyby, klepání rukou nebo nohou i tremor se často objevují jako symptomy mentálních poruch. Jedná se například o úzkostné poruchy, post-traumatickou stresovou poruchu nebo sociální fóbií.

Dále se třes může vyskytnout i při vysokém stresu, únavě nebo rozčílení. Psychogenní třes můžete poznat také tak, že se většinou zmírní, pokud odvedete pozornost jinam.

Odtud také pramení předsudky spojené s cvičením TRE. Avšak i přes to, že se s třesem setkáváme často právě v tomto kontextu, nesmíme zapomínat, že to nemusí být jediná jeho příčina, a ne každý třes je špatné znamení.

Třes při TRE cvičení

Tento neurogenní třes může být vyvolaný TRE cvičením úmyslně, ale také může přijít sám. A to například po prožití určité traumatické události. (Více v článku „Proč se zvířata třesou a my ne?“)

Jde o protiklad třesu jako symptomu nemoci. Není součástí patologie, ale součásti mechanismu, který jí napravuje. Naše tělo používá tento mechanismus, aby uvolnilo přebytečné napětí a navrátilo se do rovnovážného stavu.

Metoda TRE využívá přirozený mechanismus těla pro uvolnění napětí. Pokud vás zajímá, jak TRE funguje, můžete si ho vyzkoušet při lekci online nebo osobně v Brně.

Některé studie poukazují na to, že pokud tělu zabráníme se po traumatické události třást, má událost mnohem větší šanci zanechat dlouhodobé následky.

Fyziologické třesy

Dle medicíny může třes nastat ze spousty fyziologických důvodů. Ty se, kterými se můžete potkat nejčastěji, si představíme.

Reakce na chlad

Může se jednat například o reakci těla na chlad, kdy nervová soustava vyvolá třes v celém těle a proměňuje tak energii na teplo.

Když je nám zima, třeseme se v celém těle, a mimo to také zatneme čelist a končetiny.

Třes při stresu a emocích

Třes se může objevit i při různých stresových situacích – ať už jde o pozitivní stres (eustres), nebo negativní stres (dystres). Stresové hormony totiž zvyšují citlivost nervového systému, a tak se může objevit krátkodobý třes.

Příkladem eustresu může být dojetí, láska nebo jiné silné emoce, zatímco dystres vyvolává třeba čekání na zkoušku, samotná zkouška, pracovní tlak nebo důležité životní události (například svatba, stěhování či vystoupení na veřejnosti). Tento třes většinou není nebezpečný, ale stojí za pozorování, zejména pokud se opakovaně objevuje.

Hypoglykémie

Dále také vidíme třes u člověka s nízkou hladinou krevního cukru – hypoglykémií. Ta často nastává například u diabetiků, kteří se léčí inzulínem. Pokud si vezmou léku víc než je potřeba, klesne jim hladina cukru a začnou se potit a třást.

Parkinsonova choroba

Třes končetin se často vyskytuje u lidí s Parkinsonovou chorobou, nejčastěji u starších osob. Projevuje se hlavně v klidovém stavu, zejména v oblasti horních končetin, a často začíná na dominantní ruce, tedy té, která je v každodenním životě více zatížená. Jakmile se člověk pohne, třes ustává.

Poškození mozečku

Protikladem Parkinsonova třesu je potom třes rukou pouze v pohybu. Ten se vyskytuje při poškození mozečku. K poškození může dojít například po úrazu, mozkovém nádoru, krvácení do mozku nebo při degeneraci.

V tomto videu můžeme vidět jak medici využívají tento třes k diagnóze poruchy mozečku. A to díky tomu, že se jeho intenzita zvyšuje při cíleném pohybu:

Třes u alkoholiků

Potkat tremor v medicíně můžeme i jako jeden z abstinenčních příznaků, například u alkoholiků. Typickým projevem je třes rukou. V tomto kontextu ho nazýváme Delirium tremens.

Zmiňovaný třes nastává z důvodu, že alkoholici jsou zvyklí alkoholem své tělo tlumit a po vysazení alkoholu je nervový systém nadměrně přestimulovaný. To se projevuje silným třesem až záchvaty připomínající záchvaty epileptické. U lidí trpících závislosti na alkoholu potkáme ještě tremor způsobený jaterním selháním.

Nejsilnější je 24-48h po posledním užití návykové látky – alkoholu.

Esenciální třes

Nemoc, kde je hlavní symptom třes nazýváme esenciální tremor. Typicky se jedná o třes horních končetin a projevuje se v klidu. Tento typ tremoru může být dědičný a zajímavostí je, že lidé s touto poruchou často žijí déle. Tento třes mizí po požití alkoholu, tudíž spousta lidí, touto chorobou postižená, má sklon ke konzumaci alkoholu.

Třes ve stáří

S přibývajícím věkem se může třes objevovat častěji. Může to souviset s přirozenými změnami v těle, jako je snížená svalová síla, horší koordinace nebo větší únava.

Třes ale může souviset i s dalšími faktory – například hormonální nerovnováhou (porucha funkce štítné žlázy nebo příštítných tělísek), nedostatkem minerálů, jako je hořčík či vápník, nebo i lehkou dehydratací. Starší lidé totiž často méně pociťují žízeň, svaly jsou pak hůře prokrvené a rychleji se unaví.

Zároveň je důležité vědět, že třes ve vyšším věku může být i příznakem některých onemocnění – například neurologických, jako je Parkinsonova choroba, poškození mozečku nebo roztroušená skleróza. Objevit se může také po mozkové mrtvici.

U starších lidí je proto vhodné sledovat, zda se třes postupně nezhoršuje nebo nezačíná omezovat běžné denní činnosti.

Třes jako vedlejší účinek léků

Třes mohou vyvolávat i užívané léky – někdy hned na začátku léčby, jindy až po delší době, kdy se účinné látky v těle nahromadí. Častěji se s tím setkáváme u některých léků na psychiku (například antidepresiv), léků ovlivňujících nervový systém (např. některá antiepileptika), hormonální léčby nebo u stimulujících látek s kofeinovým účinkem. Riziko se zvyšuje zejména při kombinaci více léků najednou.

Proto se vždy vyplatí číst příbalové letáky a v případě potíží se poradit s lékařem, zda je potřeba léčbu upravit.

Epileptický záchvat

Tento třes napadá spoustu lidí jako první, avšak není ani zdaleka nejčastější. Proto si ho také představujeme až u konce. Jedná se o třes u lidí trpících epilepsií.

Ti zažívají spoustu druhů záchvatů – jako například ten absenční, kdy úplně přestanou vnímat okolí a jakoby zamrznou. Ten který všichni znají se však projevuje ztrátou vědomí, tremorem a křečemi.

Třes při posilování

Třes se může objevit také při vyšší fyzické zátěži, zejména při únavě svalů. Typicky se projeví například na konci náročného tréninku nebo při práci s vyššími váhami.

Dále se může projevit pokud provozujeme tzv. izometrická cvičení, kdy držíme dlouho jednu polohu. Tato cvičení se používají i při metodě TRE, kdy pomáháme navodit stav třesu pomocí únavy svalů pomocí izometrických cvičení.

TRE třes a třes při posilování má však své rozdíly!

Stav třesu vyvolaný TRE:

• má pozitivní účinky na tělo, jelikož pomáhá uvolnit napětí
• objevuje se při držení izometrické polohy, a v klidovém stavu se zvyšuje intenzita
• cestuje do celého těla
• dá se volně zastavit

Třes způsobený nadměrnou zátěží:

• má neutrální účinek na tělo – jedná se pouze o ukazatel vytížení
• objevuje se pouze při pohybu, a v klidu vymizí
• je cítit pouze v části těla, která byla posilována

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

Je dobré vědět, kdy se u třesu vyplatí konzultace s lékařem. Pokud u sebe nebo u ostatních, včetně dětí, pozorujete jen mírný a neomezující třes, většinou není důvod k obavám. Pomoci může napít se, odpočinout si, protáhnout se nebo si lehce zacvičit.

Velký význam má obecně také sebereflexe – vnímání vlastního těla a jeho reakcí. Při výskytu třesu je lepší zůstat v klidu a sledovat, co se děje, protože panika a stres mohou třes ještě zesílit. To platí pro všechny druhy i intenzity třesu.

Aby bylo snazší sledovat, co třes vyvolává, můžete si vést příznakový deník – zapisujte si, v jakých situacích se třes objevil, jak dlouho trval a jestli byly přítomné nějaké další příznaky. Tyto poznámky mohou být velmi užitečné při konzultaci s praktickým lékařem, neurologem nebo endokrinologem.

Lékaře je vhodné vyhledat, pokud vás třes omezuje v běžných činnostech, zhoršuje se nebo je doprovázen dalšími příznaky.

Odbornou pomoc vyhledejte zejména tehdy, pokud vás třes výrazně omezuje v běžných denních činnostech (například při nalévání vody, oblékání nebo psaní) nebo pokud se jeho intenzita zhoršuje.

Třes není vždy špatné znamení

Jak jsme si dnes ukázali, třes nemusí být posel špatných zpráv. Kromě třesů, které jsou příznakem nějakých nemocí, ať už psychických nebo fyzických, existují i neutrální druhy třesu. Například třes způsobený fyzickou zátěží funguje jako ukazatel, že jsme dostatečně zatížili svaly, a nemá negativní následky.

Dále jsme si popsali i třes pozitivní. Jedná se o neurogenní tremor, který naše tělo používá jako prevenci před dlouhodobými následky traumatu a stresu. Tento stav se dá vyvolat i úmyslně – a to pomocí TRE cvičení.

Pokud si chcete vyzkoušet třes při TRE, můžete se objednat na online lekci TRE nebo osobně v Brně.