TRE a sportovní odolnost: Jak posílit tělo a nervový systém

Úspěch ve sportu začíná odolností – resiliencí. Naučte se ji posilovat a objevte, jak vám TRE pomůže v tréninku i zápasech.

Resilience, neboli odolnost, je schopnost organismu vyrovnat se se zátěží a rychle se vrátit do rovnováhy. Ve sportu to znamená nejen vydržet fyzickou námahu, ale hlavně rychle se zotavit po tréninku, soutěži či stresující situaci. Odolnost zahrnuje nejen svaly, ale i nervový systém, který ovlivňuje výkon, koncentraci a regeneraci. V tomto článku se podíváme na to, jak posílit resilienci, co ji ovlivňuje a jak může metoda TRE pomoci sportovcům i trenérům dosahovat lepších výkonů a rychlejší regenerace.

Proč je resilience tak důležitá?

Už od pradávna byl člověk vystaven různým stresorům – chladu, horku, nedostatku jídla a tekutin, nemocem, bolesti či fyzické zátěži. Organismus se vůči nim postupně učil adaptovat a vytvářet účinné reakce, které mu umožňovaly přežít a fungovat¹.

V dnešní době jsme si vytvořili vysokou míru komfortu a ochrany, která nám sice usnadňuje každodenní život, ale současně může oslabovat přirozené adaptační mechanismy těla. Schopnost vyrovnávat se se zátěží a rychle se po ní vracet do rovnováhy tak přestává být samozřejmostí – a právě zde vstupuje do hry resilience¹.

Ve sportu má odolnost zásadní význam. Sportovec je pravidelně vystavován fyzickému i psychickému stresu v podobě tréninku, soutěží, tlaku na výkon, očekávání okolí, ale také neúspěchů či zranění. Nejde přitom jen o to, kolik zátěže tělo zvládne, ale především o to, jak efektivně se po ní dokáže zotavit.

Často slýcháme rčení: „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Ve sportovním prostředí to platí dvojnásob. Úspěchy zvyšují sebevědomí, ale skutečný rozvoj přichází skrze chyby, klopýtnutí a náročné situace. Rozhodující je, zda se z nich sportovec dokáže poučit, zregenerovat a vrátit se silnější – fyzicky i mentálně.

V následujících kapitolách se proto zaměříme na souvislosti mezi stresem, fungováním mozku a autonomního nervového systému ve sportu. Tyto oblasti tvoří základ resilience a zároveň vysvětlují, proč může být práce s tělem – například prostřednictvím metody TRE – účinným nástrojem pro zlepšení výkonnosti i regenerace.

Mozek jako limitující faktor sportovců

Ačkoliv ve fitness centru nebo při sportovních aktivitách často myslíme především na to, aby naše tělo podávalo co nejvyšší výkon, složkou, která jej může významně brzdit, je náš mozek. Tělo a mozek nelze oddělovat² – stav centrálního nervového systému souvisí se vším, co se děje v našich svalech, s kvalitou pohybu i jeho koordinací. Mozek tak může představovat limitující faktor sportovního výkonu. I když máme dostatečně silné svaly, ale nervový systém je unavený nebo přetížený, výkon i kvalita provedení pohybu mohou být nižší.

Péče o mozek a centrální nervový systém je proto zásadní součástí sportovní odolnosti. Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících jeho kondici je odpočatost – nedostatek spánku a celková únava výrazně snižují schopnost nervového systému efektivně řídit pohyb a regeneraci. Zhoršuje se koordinace, kvalita pohybu i celkový výkon, přestože svalová síla může zůstávat zachována. Sportovní výkonnost tak není dána pouze fyzickou připraveností, ale i schopností nervového systému zvládat zátěž a vracet se do rovnováhy².

Koučování jako faktor ovlivňující odolnost

Stav nervového systému trenéra má přímý dopad na sportovce. Trenér s klidným a regulovaným nervovým systémem vytváří bezpečné a důvěryplné prostředí, ve kterém může nervový systém sportovce pružně reagovat a lépe zvládat stres. Vědomá regulace vlastního nervového systému trenérem také slouží jako model – sportovec se může učit, jak udržet soustředění, stabilitu a kvalitu výkonu i v náročných situacích. Tím se rozšiřuje pojem resilience z jednotlivce na celý týmový či tréninkový kontext.

Stres a autonomní nervový systém

Ať už jde o fyzickou zátěž, psychický tlak nebo emoční stres, tělo na všechny druhy stresu reaguje podobně². Aktivuje se sympatický nervový systém, známý jako „bojuj nebo uteč“, který připravuje tělo na rychlou akci. V krátkodobém horizontu je to užitečné, ale při dlouhodobém nebo opakovaném stresu může ovlivnit kvalitu pohybu a výkon. Například se zhoršuje jemná motorika, protože tělo ji v daný okamžik nepovažuje za prioritu. Klesá také vnímání vlastního těla (interocepce), což zvyšuje riziko špatné techniky a zranění.

Vysoká aktivita sympatiku se dále projevuje ve snížení variability srdeční frekvence (HRV)², tedy schopnosti srdce flexibilně reagovat na nádech a výdech. Nižší HRV je spojena s horší regenerací a vyšší zátěží organismu. Proto je důležité umět se uklidnit a přepnout tělo do parasympatického režimu, kdy se organismus zklidní, uvolní a regeneruje. Schopnost snižovat stres a obnovovat rovnováhu nervového systému je tak klíčová nejen pro regeneraci, ale i pro dlouhodobou sportovní odolnost a výkonnost.

Nervus vagus – šéf parasympatiku a regenerace

Významným aktérem parasympatického nervového systému je nervus vagus, který zklidňuje tělo i mysl. Jeho aktivace snižuje srdeční frekvenci, podporuje regeneraci svalů, trávení, spánek a celkovou pohodu – klíčové faktory, které sportovcům umožňují rychleji se zotavit a podávat lepší výkon. Nervus vagus bývá nazýván „šestým smyslem“ těla¹ – sleduje stav vnitřních orgánů a spolupracuje s limbickým systémem. Díky tomu ovlivňuje naši emocionalitu, vnímání komfortu či dyskomfortu a může se podílet na pocitech radosti, hněvu, smutku či slabosti, což přímo ovlivňuje i sportovní koncentraci a odolnost.

Techniky aktivace parasympatického nervového systému

Pro regeneraci a celkové zklidnění organismu je důležité umět aktivně podpořit parasympatický nervový systém, tedy režim klidu a obnovy. Existuje několik jednoduchých technik, které lze využít jak v průběhu stresových situací, tak po sportovním výkonu nebo v rámci regenerace.

Jednou z nejúčinnějších metod je brániční dýchání², při kterém se dech vědomě vede do oblasti břicha a spodních žeber. Tento typ dýchání stimuluje bloudivý nerv (nervus vagus) a vede k rychlému zklidnění nervového systému.

Podobný efekt má také vokalizace, tedy vydávání hlubokých tónů, brumlavých zvuků nebo zpívání, které rovněž podporují aktivitu parasympatiku prostřednictvím bloudivého nervu.

Další možností je pomalý a vědomý pohyb, například kontrolované kroužení v kloubech v maximálním rozsahu² (tzv. CARS – Controlled Articular Rotations). Klíčové je provádět pohyby pomalu, plynule a s plnou pozorností, nikoliv silou nebo rychlostí. Tento typ pohybu nejen podporuje parasympatickou aktivitu, ale zároveň zlepšuje vnímání vlastního těla a kvalitu pohybu.

Aktivitu parasympatického nervového systému může ovlivňovat také působení tepla či chladu, například ve formě sprchy nebo pobytu ve wellness². Vhodná teplota je individuální a závisí jak na somatotypu, tak na aktuálním stavu organismu – například někdo může lépe reagovat na chlad, jiný na teplo. Další jednoduchou technikou je grounding neboli uzemnění, kdy se člověk položí na zem nebo se prochází naboso v přírodě. Kontakt s různými, ideálně přírodními povrchy stimuluje propriocepci, podporuje vnímání těla a přispívá k celkovému uvolnění.

Všechny výše uvedené techniky mají společný cíl – podpořit schopnost těla přepnout z režimu výkonu a stresu do režimu klidu, obnovy a regenerace. Učí nás, jak vědomě pracovat s dechem, pohybem a tělesným vnímáním, aby se nervový systém mohl vrátit do rovnováhy.

Existuje však i metoda, která tuto schopnost rozvíjí ještě přirozeněji, skrze reflexní mechanismy samotného těla. Tou je metoda TRE (Tension & Trauma Releasing Exercises). Právě na ni se se již po krátkém doplnění podíváme.

Regenerace centrálního nervového systému (CNS)

CNS se regeneruje pomaleji než svaly, a únava se proto projevuje jinak než klasická svalová bolest – například nechutenstvím po tréninku, potížemi s usínáním, sníženou koncentrací nebo vnitřním neklidem. Tyto signály ukazují, že nervový systém potřebuje víc času a cílenou podporu.

Pro jeho obnovu je ideální využít techniky aktivace parasympatiku zmíněné výše, jako je vědomý dech, pomalý a procítěný pohyb nebo metodu TRE. Tyto metody snižují celkové vzrušení organismu a podporují hlubokou regeneraci.

Úvod do metody TRE

TRE je jednoduchá a efektivní metoda, která funguje na principu aktivace třesu – přirozené tělesné reakce na obtížné situace. Pomáhá regulovat nervový systém a uvolnit napětí. Velkou výhodou je rychlost naučení: na začátku se doporučuje absolvovat 3–6 lekcí trvajících 60–90 minut, aby se předešlo běžným chybám; poté lze TRE aplikovat samostatně podle potřeby.

Lekce je možné absolvovat individuálně, což umožňuje maximálně individuální přístup, nebo v malých skupinách po 2–8 lidech, kde lze bezpečně sdílet zkušenosti a učit se od ostatních.

Jak TRE zvyšuje odolnost

Metoda TRE je doporučována sportovcům i trenérům zejména proto, že zvyšuje odolnost na fyzické i duševní úrovni a snižuje intenzitu reakcí na stresové situace. Atletická kariéra přináší neúspěchy, potenciální zranění a tlak na výkon, což může způsobovat emoční stres, který se ukládá v těle – ve svalech ve formě zvýšeného napětí, v dechu ve formě plošnějšího dýchání a také v držení těla. Během praxe TRE se tělo učí tyto reakce uvolňovat, což je zároveň psychicky osvobozující.

Zvýšené svalové napětí může zhoršovat kvalitu pohybu, snižovat výkon a představovat riziko zranění. Třes vznikající při metodě TRE uvolňuje napětí v hlubokých svalových vrstvách, zlepšuje rozsah pohybu a koordinaci, snižuje kompenzační pohybové vzorce a usnadňuje dosažení stavu „flow“, protože tělo se méně brání pohybu.

TRE také podporuje regeneraci a zlepšuje kvalitu spánku. Pravidelná praxe doladí úroveň vzrušení, která může vznikat při přetížení nebo strachu ze selhání, a díky tomu sportovec lépe koncentruje, má rychlejší reakční dobu a přesnější taktické rozhodování.

Z těchto důvodů stojí za to zařadit TRE do programů sportovních klubů, akademií a koučování – nejen jako doplňkovou techniku, ale jako základní kámen rozvoje odolnosti založený na těle.

TRE očima trenérů a sportovců

Pojďme se nyní podívat na příběhy z praxe.

“Po prvním sezení jsem měl pocit, že jsem absolvoval uvolňující masáž celého těla – třes velmi efektivně uvolňuje namožené a zatuhlé svaly, a to dokonce hned po tréninku. Dalším benefitem, který pociťuji pravidelným praktikováním TRE, je zklidnění mysli a vrácení se do “teď a tady”, pomáhá mi to snižovat i pracovní stress. Metodu také používám často před spaním, protože dokáže velmi účinně navodit lepší usínání a udržet lepší spánek.” (Dat, trenér)

Kurz pro mě byl určitě přínosem. Tělo po jednom sezení jsem měl zbytek dne hezky uvolněno a celkově jsem byl klidnější.

(Mirek, silový sportovec.)

Na další recenze se můžete podívat na stránce Reference.

Závěr

Resilience je kombinace dobré fyzické kondice, odolného nervového systému a schopnosti regulovat stres. Metoda TRE je efektivní nástroj, který sportovcům i trenérům umožňuje zvyšovat odolnost, zlepšovat výkon a podporovat regeneraci. Zařazení TRE do sportovní přípravy je proto logickým krokem k dlouhodobé výkonnosti, lepšímu zotavení a zdraví.

Chcete-li pocítit účinky TRE na vlastní tělo, zarezervujte si online lekci nebo mě navštivte osobně v Brně a vyzkoušejte ji hned!

Referenční zdroje

1. Kolář, P. (2022). Posilování stresem – Cesta k odolnosti. Praha: Vyšehrad.
2. BearrrLife Official – (2025) Mozek – Součást tréninku https://youtu.be/MHr3PQoQGg4?si=cE1a8omezDrrIE5e