
Vysoký krevní tlak patří mezi nejčastější zdravotní problémy současnosti a často o něm nemusíme dlouhou dobu vůbec vědět. Přesto může postupně zatěžovat náš organismus a zvyšovat riziko závažných onemocnění.
Dobrou zprávou je, že mnoho faktorů ovlivňujících krevní tlak můžeme sami ovlivnit – od pohybu a stravy až po práci se stresem. V článku se podíváme na to, proč hypertenze vzniká, jak ji poznat a jaké kroky mohou pomoci udržet krevní tlak pod kontrolou – od změny životního stylu přes doplňkové metody, jako je TRE, až po léčbu pomocí léků.
Než si vysvětlíme, co je vysoký krevní tlak, je dobré vědět, co vlastně znamená krevní tlak. Jde o sílu, kterou krev při svém proudění působí na stěny tepen. Vzniká činností srdce, které funguje jako pumpa, a je jedním z ukazatelů správného fungování oběhového systému.

Krevní tlak se zapisuje dvěma čísly, například 120/80 mmHg. První hodnota představuje systolický tlak, který se měří při stahu srdce, druhá je diastolický tlak, měřený při jeho uvolnění. Hodnota kolem 120/80 mmHg je u většiny dospělých považována za optimální.
O vysokém krevním tlaku (hypertenzi) hovoříme tehdy, když jsou při opakovaných měřeních naměřeny hodnoty 140/90 mmHg nebo vyšší. Jedno vyšší naměření ale ještě neznamená, že člověk hypertenzí trpí. Krevní tlak se totiž během dne přirozeně mění – ovlivňuje ho například fyzická aktivita, stres, odpočinek nebo emoce.
Na vysokém krevním tlaku bývá záludné to, že často probíhá bez jakýchkoli příznaků. Právě kvůli tomuto nenápadnému průběhu bývá hypertenze často odhalena až při běžné kontrole. Pokud se příznaky objeví, mohou mezi ně patřit bolesti hlavy (často v oblasti zátylku, zejména po ránu), závratě, pískání v uších, bušení srdce nebo poruchy zraku.
Přítomnost těchto obtíží však sama o sobě neznamená, že máte vysoký krevní tlak. Mohou být způsobeny i řadou jiných onemocnění, a proto jediným spolehlivým způsobem, jak hypertenzi odhalit, je pravidelné měření krevního tlaku.
Možná jste už slyšeli o syndromu bílého pláště. Někteří lidé mají při měření u lékaře vyšší krevní tlak jen proto, že jsou nervózní, zatímco doma mívají hodnoty zcela normální. Proto lékaři někdy doporučují i jiné způsoby měření než pouze kontrolu v ordinaci.
Možná si říkáte: „Když mi lékař změří tlak při návštěvě ordinace, stačí to?“ Ne vždy. Krevní tlak se během dne přirozeně mění a může ho ovlivnit například stres, pohyb nebo momentální rozpoložení. Proto někdy jedno měření nemusí ukázat skutečný obraz.
Pokud má lékař podezření například na syndrom bílého pláště, kdy se tlak zvýší pouze v ordinaci kvůli nervozitě, doporučí často opakované domácí měření krevního tlaku. Pokud doma nemáte vlastní tlakoměr, můžete využít také měření v některých lékárnách nebo zdravotnických zařízeních.
Aby naměřené hodnoty co nejlépe odpovídaly skutečnosti, je důležité dodržet několik základních pravidel. Před měřením alespoň 5 minut v klidu seďte, během měření nemluvte a paži mějte opřenou přibližně ve výšce srdce. Přibližně 30 minut před měřením se také doporučuje nekouřit a nepít kávu.
Další možností je 24hodinové monitorování krevního tlaku pomocí tzv. tlakového Holteru. Na rozdíl od běžného měření zachytí, jak se krevní tlak chová během celého dne – při práci, odpočinku, pohybu i během spánku.
Při vyšetření má pacient na paži upevněnou manžetu spojenou s malým přenosným přístrojem. Ten se během dne i noci v pravidelných intervalech automaticky spouští a zaznamenává hodnoty krevního tlaku (Kočař, 2019). Přes den se tlak obvykle měří každých 15–30 minut, v noci přibližně každých 30–60 minut. Všechny naměřené údaje se uloží a lékař je následně vyhodnotí.
Během monitorování pacient pokračuje ve svém běžném režimu, aby výsledky co nejlépe odpovídaly realitě. Není vhodné pouze provádět vysoce intenzivní fyzickou aktivitu nebo se s přístrojem koupat. Když se manžeta začne nafukovat, je nejlepší paži uvolnit a chvíli zůstat v klidu, aby napětí svalů neovlivnilo výsledek (NEMOC není BEZMOC, 2024).
Pro některé lidi může být vyšetření méně příjemné – především kvůli opakovanému nafukování manžety a nočnímu měření, které může narušit spánek. Nejedná se však o bolestivé vyšetření a většina pacientů ho bez problémů zvládne. Přestože může být jedna noc s přístrojem trochu rušivá, získané informace často odhalí změny krevního tlaku, které by při běžné návštěvě lékaře zůstaly skryté (NEMOC není BEZMOC, 2024).
Jak k tomu ale vlastně dochází, že máme krevní tlak zvýšený? Příčin existuje celá řada a můžeme je rozdělit na ty, které sami ovlivnit můžeme, a na ty, které bohužel ovlivnit nedokážeme.
,,Některé rizikové faktory změnit nemůžeme. O to větší smysl má zaměřit se na ty, které ovlivnit lze.’’
Jak jsme již zmínili, hypertenzi se někdy přezdívá tichý zabiják, protože může naše tělo dlouhodobě poškozovat, aniž bychom si toho všimli. V čem nám tedy vlastně škodí?
Hlavním problémem je, že dlouhodobě zvýšený krevní tlak zatěžuje a poškozuje stěny cév. Tím může postupně ovlivnit důležité orgány, mezi které patří především srdce, mozek, ledviny a oči.

Mezi dvě hlavní možnosti, jak snížit vysoký krevní tlak, patří úprava životního stylu a léčba pomocí léků. U některých lidí mohou ke zlepšení stačit právě změny každodenních návyků, u jiných je potřeba je doplnit medikací (Svoboda, 2026). V praxi se oba přístupy často vzájemně kombinují. Podívejme se nejprve na to, co můžete ovlivnit sami.
,,Malé změny každodenních návyků mohou mít větší vliv na krevní tlak, než si mnoho lidí uvědomuje.’’
Jedním z nejlépe prozkoumaných způsobů stravování je středomořská strava, která je spojována s nižším výskytem srdečně-cévních onemocnění a delším životem ve zdraví. Její základ tvoří především čerstvá zelenina a ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny, ryby, olivový olej a ořechy. Naopak omezuje červené maso, sladkosti a průmyslově zpracované potraviny (Rákosníková, 2018).
Středomořská strava může být dobrou inspirací, není však nutné ji kopírovat do posledního detailu. Důležité je jíst pestře, upřednostňovat kvalitní a co nejméně zpracované potraviny a využívat sezónní suroviny dostupné v našich podmínkách.
Dalším způsobem stravování zaměřeným přímo na snížení krevního tlaku je DASH dieta (Dietary Approaches to Stop Hypertension). Je podobná středomořské stravě, ale více se zaměřuje na omezení soli a dostatek živin, které pomáhají udržovat krevní tlak v normálních hodnotách.
Sůl hraje při regulaci krevního tlaku důležitou roli, protože obsahuje sodík ovlivňující hospodaření s vodou v těle. Při nadměrném příjmu soli může organismus zadržovat více tekutin, což zvyšuje množství krve v cévách a tím i tlak na jejich stěny. Doporučený denní příjem soli je přibližně do 5 gramů.
Problém často není v dosolování jídla, ale ve skryté soli, která se nachází v běžných potravinách, jako jsou uzeniny, některé sýry, instantní pokrmy, slané pochutiny nebo pečivo.
Pravidelný pohyb patří mezi základní opatření, která mohou pomoci snížit krevní tlak. Mezi hlavní doporučení patří alespoň 150 minut pohybové aktivity týdně ve střední intenzitě. Může jít například o svižnou chůzi, jízdu na kole, plavání nebo tanec.
V současnosti se kromě klasického aerobního pohybu stále více využívá také silový trénink a vysoce intenzivní intervalový trénink (HIIT). HIIT je založený na střídání krátkých úseků vysoké intenzity s obdobími odpočinku nebo nižší zátěže. Může se jednat například o střídání rychlé a pomalé chůze, intervaly na kole nebo krátké intenzivní úseky při běhu. Při správném nastavení může být i tento typ pohybu součástí prevence a léčby vysokého krevního tlaku, zejména pokud jej doporučí lékař nebo fyzioterapeut.
Silový trénink má také řadu zdravotních přínosů a neměl by být u lidí s hypertenzí automaticky vynecháván. Důležité je však dbát na správnou techniku a především nezadržovat dech při cvičení. Zadržení dechu a dlouhé izometrické výdrže (například držení cviku bez pohybu) mohou vést k dočasnému zvýšení krevního tlaku.
Tělesná hmotnost má na krevní tlak významný vliv. Při nadváze a obezitě musí srdce i cévy zvládat větší zátěž, proto může už menší úbytek hmotnosti přispět ke zlepšení hodnot krevního tlaku. Nejde však jen o číslo na váze – důležitou roli hraje také pravidelný pohyb, vyvážená strava a celkový životní styl.
Kouření klasických i elektronických cigaret negativně ovlivňuje cévy a zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění. Stejně důležité je také omezit nadměrný příjem alkoholu, který může přispívat ke zvýšení krevního tlaku.
Na hodnotu krevního tlaku a celkový životní styl má vliv také kvalita a délka spánku. Spánek je důležitý pro odpočinek a regeneraci organismu, podporuje správné fungování imunity a jeho dlouhodobý nedostatek může zvyšovat riziko vzniku srdečně-cévních i dalších onemocnění. Důležitý je především pravidelný spánkový režim a dostatečná délka spánku, která by u dospělých měla být přibližně 7–9 hodin denně.
Stres je přirozenou součástí života a v určité míře nás může motivovat a pomáhat nám zvládat náročné situace. Problém však může představovat dlouhodobý nebo nadměrný stres, proto je důležité mít vlastní způsoby, jak jej regulovat.
Pomoci mohou například relaxační techniky, dechová cvičení, meditace nebo jóga. Jednou z metod zaměřených na práci se stresem a uvolnění tělesného napětí je také metoda TRE, kterou si za chvíli představíme podrobněji.

Přestože změna životního stylu představuje základ léčby vysokého krevního tlaku, u některých lidí sama o sobě nestačí a je potřeba ji doplnit léčbou pomocí léků. Lékař může předepsat například ACE inhibitory, betablokátory, diuretika nebo další skupiny léků podle zdravotního stavu pacienta. Důležité je užívat léky pravidelně a nevysazovat je ani v případě, že se hodnoty krevního tlaku zlepší. O případné změně léčby je vždy potřeba poradit se s lékařem.
Jak jsme již zmínili, dlouhodobý stres může negativně ovlivňovat naše zdraví a jedním z důležitých kroků je naučit se s ním pracovat. Kromě běžně využívaných relaxačních technik existují také metody zaměřené na práci s tělesnou reakcí na stres. Jednou z nich je metoda TRE (Tension & Trauma Releasing Exercises).
TRE je metoda využívající jednoduché cviky, které mají podpořit aktivaci přirozeného mechanismu těla – takzvaného neurogenního třesu. Tento typ třesu se objevuje například u zvířat po stresové situaci, kdy jim může pomoci uvolnit nahromaděné napětí a vrátit se zpět do klidového stavu.
U lidí se TRE zaměřuje především na práci s tělesnou složkou stresu, tedy na uvolnění svalového napětí a podporu celkové relaxace organismu.
Základní principy TRE se doporučuje naučit pod vedením certifikovaného instruktora, který pomůže se správným provedením jednotlivých kroků, nastavením vhodné intenzity a vyvarováním se častých chyb. Po osvojení základů lze cvičení většinou provádět samostatně doma. Jedno cvičení obvykle trvá přibližně 15–30 minut.
,,Krevní tlak neovlivňuje jen pohyb nebo strava, ale také to, jak naše tělo reaguje na stres. Metoda TRE pracuje s přirozeným třesem, který může podpořit uvolnění napětí a zklidnění organismu.‘’
TRE nelze považovat za léčbu vysokého krevního tlaku a nenahrazuje léčbu doporučenou lékařem. Může však být součástí komplexní péče zaměřené na zdravý životní styl a lepší zvládání stresu.
Dosavadní výzkumy naznačují, že TRE může mít pozitivní vliv především na vnímání stresu, psychickou pohodu a subjektivní pocit uvolnění. Přímý účinek této metody na snížení krevního tlaku však zatím není dostatečně prokázán a vyžaduje další zkoumání.
Krevní tlak není jen číslo naměřené na tlakoměru – odráží také to, jak dlouhodobě pečujeme o své tělo. Malé změny v každodenních návycích mohou mít větší význam, než si často uvědomujeme. Ať už jde o pohyb, stravu, spánek nebo práci se stresem, důležitá je především pravidelnost a dlouhodobý přístup. Metoda TRE může představovat zajímavý doplněk při práci se stresem, stejně jako další relaxační techniky, vždy však pouze jako součást komplexní péče o zdraví.
Základní principy metody TRE se doporučuje naučit pod vedením certifikovaného instruktora. Lekce TRE můžete absolvovat osobně v Brně nebo online. Rezervace lekcí je možná zde.