Příznaky panické ataky: Jak ji poznat, co dělat a jak ji zvládnout?

Panická ataka je náhlá, velmi intenzivní epizoda strachu a úzkosti, která přichází občas i bez zjevného vnějšího spouštěče. Jaké jsou její příznaky a jak ji rozeznat od jiných stavů? V tomto článku se podíváme na to, jak se panická ataka projevuje a jak s ní pracovat (nejen) pomocí metody TRE.

Jak začíná panická ataka a jak dlouho trvá?

První příznaky panické ataky mohou být nenápadné, ale nastupují zpravidla rychle. Často můžeme cítit náhlý vnitřní neklid, jemný třes v končetinách, zrychlené dýchání či pocit tlaku na hrudi.

Postupně se přidávají další příznaky, dokud záchvat nedosáhne svého vrcholu – to obvykle trvá do 10 minut a poté příznaky postupně ustupují. Celková doba se u jedinců liší, obvykle však trvá přibližně 15-30 minut, ačkoliv se prožívaná doba může zdát podstatně delší.

Co se děje v těle a mysli při panické atace?

Z neurobiologického hlediska jde o silnou aktivaci sympatické větve autonomního nervového systému – tzv. reakce boj nebo útěk (fight-or-flight response). Nervová soustava (resp. některé její části) u lidí trpících úzkostnými poruchami bývá citlivější, což způsobuje její aktivaci i slabšími či objektivně bezpečnými podněty.

Mozek (konkrétně amygdala) vyhodnotí nějakou situaci jako ohrožení života a vyšle signál do příslušných mozkových struktur, které poté spustí produkci adrenalinu, noradrenalinu a kortizolu, které mají na starost připravit naše tělo do akce. Protože však k reálnému boji či útěku nedojde, nahromaděná energie vyvolá silnou reakci na tělesné i psychické úrovni. (Guan & Cao, 2023)

Jedním z faktorů, přispívajících ke vzniku panických atak, je chronický stres, kterému se dá vyhnout pravidelným odbouráváním napětí.

Tělesné příznaky

Tělesné projevy panické ataky bývají velmi výrazné a mohou připomínat závažná onemocnění (někteří lidé se například domnívají, že se jedná o infarkt apod.). Patří sem například:

• Výrazné bušení srdce a zrychlený tep
• Tlak nebo bodavá bolest na hrudi
• Dušnost, pocit nedostatku vzduchu
• Hyperventilace
• Motání hlavy, závratě, nevolnost
• Návaly horka nebo zimnice, pocení
• Brnění končetin, mravenčení nebo celkový třes

Může člověk při panické atace omdlít?

Pocit na omdlení je při panické atace poměrně častý, skutečné omdlení je však vzácné. Pokud máte výrazné závratě, je vhodné si sednout, případně informovat někoho v okolí, aby na vás dohlédl.

Psychické příznaky

Intenzivní fyzické příznaky dále vyvolávají sekundární reakci v mysli. Mezi hlavní psychické projevy patří:

• Silný strach bez zjevné příčiny
• Pocit ztráty kontroly 
• Strach ze zešílení nebo ze smrti
• Derealizace (pocit nereálnosti okolního světa)
• Depersonalizace (pocit odcizení od vlastního těla)

Častým sekundárním příznakem je také silný strach, že se panická ataka vyskytne znovu. Tento strach potom může vést k vyhýbání se určitým situacím (např. společnosti), což sice krátkodobě funguje, ale z dlouhodobého hlediska dochází k výraznému omezení v životě.

Rozlišení od jiných stavů

Při prvních zkušenostech s panickou atakou je velmi časté, že si ji lidé spletou s infarktem, arytmií nebo náhlým poklesem krevního tlaku. Níže najdete, v čem se od těchto stavů panická ataka liší, abyste ji mohli lépe rozpoznat:

Panická ataka vs. infarkt

Při infarktu bývá bolest na hrudi plošná, tlaková, vystřeluje do levé paže, krku či čelisti a neustupuje ani při zklidnění dechu. Bolest při panickém záchvatu je většinou vázána na svalové napětí a hyperventilaci (a lze tedy zmírnit zpomalením dechu). Pokud si však nejste jisti, je vždy bezpečnější přivolat záchrannou službu, a to zejména při prvních zkušenostech.

Panická ataka vs. úzkost

Ačkoliv je silná úzkost jedním z příznaků, obecně úzkost trvá déle (někdy i v řádech týdnů), je plíživá, méně intenzivní a není snadné se jí zbavit. Panická ataka je náhlá, dosahuje ostrého vrcholu a následně odeznívá.

Panická ataka vs. arytmie

Od nepravidelného či příliš rychlého/pomalého bušení srdce lze panickou ataku odlišit zejména pomocí psychických příznaků. Na rozdíl od panické ataky se při poruchách srdečního tepu neobjevuje například strach ze zešílení, derealizace ani depersonalizace.

Co dělat při prvních příznacích?

Pokud cítíte, že začíná nastupovat panika, vyhledejte bezpečné místo a ideálně se posaďte. V případě, že máte silný pocit na omdlení, zkuste oslovit někoho ve vašem okolí, aby na vás dohlédl. Dále je cílem zklidnit dech a přenést pozornost zpět do těla – například pomocí uzemňovacích technik.

První pomocí při panické atace je zklidnění nervového systému – ať už pomocí groundingu nebo dechových cvičení.

Jak s panickými atakami pracovat dlouhodobě?

Z dlouhodobého hlediska není cílem pouze zmírnit příznaky, nýbrž odhalit a vyřešit příčinu. Tedy nalézt situace a podněty, které u vás panické ataky spouští a naučit se s nimi pracovat. Efektivní je zde například kognitivně behaviorální terapie (KBT), při které se učíme na určité podněty reagovat jinak a tím panickým atakám zabraňovat.

Další možností je (na doporučení lékaře/psychiatra) farmakoterapie, která pomáhá s úzkostmi. I přesto však v těle může přetrvávat nahromaděné svalové napětí, které může způsobovat či podporovat problémy se spánkem, podrážděnost, bolesti apod.

Z toho důvodu je vhodné s panickými atakami kromě psychoterapie pracovat i po tělesné stránce – pomocí somatických metod. Mezi ně patří například Somatic Experiencing (SE) či metoda TRE (Tension & Trauma Releasing Exercises), o které se více dozvíte níže.

Metoda TRE: O co se jedná?

TRE je metoda zaměřená na uvolňování stresu, napětí a traumat z těla. Autorem je Dr. David Berceli, který při práci v krizových oblastech vypozoroval, že má lidské tělo přirozenou schopnost odbourat napětí skrze neurogenní třes, který sice většina z nás zná jako jeden z projevů stresu či strachu, avšak kvůli společenským normám jsme se ho naučili potlačovat.

Metoda TRE funguje na principu aktivace tohoto třesu skrze sérii jednoduchých “cviků”. Obvykle třes začíná v oblasti velkého bederního svalu (m. psoas), který se při pocitu ohrožení stahuje nejvíce. Postupně se tento třes šíří do dalších částí těla podle toho, kde se u daného jedince nachází tenze (někomu se stres “ukládá” v ramenou, jinému v tříslech apod.).

Jak TRE pomáhá s panickými atakami?

Jednou z možných příčin panických atak je chronický stres (Goddard, 2017). TRE, stejně jako další somatické metody, pomáhá stres odbourávat preventivně tak, aby k jeho nahromadění nedocházelo. Současně je pomocí této metody možné zpracovat i napětí, které v sobě neseme dlouho. Díky tomu je potom nervový systém celkově klidnější a méně náchylný k úzkostem.

Proč zvolit TRE?

Metoda TRE má několik výhod oproti jiným metodám (například klasické psychoterapii, meditaci apod.). Mezi ty hlavní patří:

• Nezávislost na vybavení: Ke cvičení v základní pozici vleže je potřeba pouze podložka, po osvojení techniky lze TRE praktikovat i v pozicích v sedě či ve stoje, tedy bez dalšího náčiní.
• Bez nutnosti mluvit: Uvolnění probíhá čistě skrze tělesný proces – vhodná je tak pro kohokoliv, kdo nechce rozebírat příčiny.
• Nástroj, který můžete využít kdykoliv: Po absolvování několika lekcí už budete mít doživotní nástroj na zvládání akutního i dlouhodobého stresu vždy “po ruce”.

Recenze klientky trpící panickými atakami

V krátké videoukázce si můžete poslechnout, jak metoda TRE pomohla klientce, která trpěla úzkostmi a panickými atakami. Vyzdvihuje především rychlost, se kterou metoda zabírá a pomoc s tělesnými příznaky.

Jak začít s metodou TRE?

Třes, který se při praktikování TRE vyvolává, je pro nás přirozený, přesto je však potřeba se ho naučit aktivovat s certifikovaným lektorem. A to zejména proto, abyste věděli, jak ho regulovat, vyvolat v různých pozicích i úplně zastavit a dopřát si chvíli odpočinku na vstřebání. Nejedná se však o nákladnou záležitost (finančně, ani časově) – základní principy si osvojíte již na prvním sezení.

Pro efektivní a bezpečné zvládání seberegulace a získání jistoty se potom doporučuje absolvovat 5 až 7 setkání. Následně je možné metodu využívat už kdykoliv a kdekoliv bez vedení.

Kde se TRE naučit?

Můžete si vybrat, zda chcete lekce absolvovat osobně ve studiu v Brně nebo online, pokud je pro vás nepraktické do Brna dojíždět či preferujete vlastní prostor. Současně je u obou variant na výběr z individuálních a skupinových lekcí – každý podle svých preferencí.

Pokud vás trápí panické ataky, nebo máte zkrátka v životě hodně stresu, neváhejte si zarezervovat termín a uvolněte se přirozenou cestou!

Zdroje

Goddard A. W. (2017). The Neurobiology of Panic: A Chronic Stress Disorder. Chronic stress (Thousand Oaks, Calif.), 1, 2470547017736038. https://doi.org/10.1177/2470547017736038

Guan, X., & Cao, P. (2024). Brain Mechanisms Underlying Panic Attack and Panic Disorder. Neuroscience bulletin, 40(6), 795–814. https://doi.org/10.1007/s12264-023-01088-9